pátek 13. února 2015

Odkazem

Věda a výzkum
  • NKÚ: Stát dal na propagaci vědy dvakrát víc než na využití v praxi (ČN) Ministerstvo školství dalo na propagaci vědy zhruba dvakrát více peněz než na její uplatnění v praxi. Vyplývá to z výsledků prověrky NKÚ. Podle NKÚ může takový postup vést k tomu, že nevzniknou nová pracovní místa a sníží se konkurenceschopnost České republiky. Ministr školství Marcel Chládek uvedl, že NKÚ neměl rozdělení peněz na různé účely komentovat.
  • Aktuální daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje (avo) Od roku 2005 mohou firmy uplatnit odečitatelnou položku od základu daně dle §34 odst. 4 až 6 ZDP na výzkum a vývoj (odečíst od daňového základu ještě jednou část nákladů vynaložených na výzkum a vývoj). Od 1. 1. 2014 byla možnost odpočtu rozšířena také o nakupovaný výzkum. Daňové zvýhodnění mohou využívat firmy, které na daný výzkum nečerpají jiné veřejné prostředky.
  • Kraus: Role aplikovaného výzkumu v rozvoji konkurenceschopnosti české ekonomiky je dlouhodobě podceňována (avo) Prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Ing. Libor Kraus (48) kandiduje do představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zeptali jsme se ho na pár otázek.
  • Vědcem ani za zlatý prase (MH) Vědu dělají lidé. Dobrou vědu dělají chytří a zapálení lidé. Mezinárodní šetření však ukazuje, že vědecká kariéra je mezi mladými Čechy na okraji zájmu.
  • Seminář TA ČR: Počet žen ve výzkumu klesá, společnost nepočítá s kombinací profesního a rodinného života (tacr) Současné nastavení pracovních podmínek ve výzkumu příliš nepočítá se ženami, které se chtějí vrátit z mateřské či rodičovské dovolené, nebo vychovávají malé děti. Chybí dostupné mateřské školky, flexibilní úvazky, podpora aktivního otcovství nebo možnost práce z domova.
  • Matematické kořeny Češi mají – ale co budoucnost? (ceskapozice) „Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí. Na věci je smutné to, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást,“ říká profesor Pavel Exner.
Školství
Akce
  • GA ČR zve na seminář „Praktické informace pro uchazeče o grantový projekt“ (gacr) Cílem tohoto semináře je zejména seznámit uchazeče o grantový projekt s pravidly poskytovatele (GA ČR) platnými podle zadávacích dokumentací veřejných soutěží na podporu grantových projektů základního výzkumu s počátkem řešení v roce 2016 a poskytnout praktické informace, které uchazeči mohou využít při podávání návrhů projektů prostřednictvím on-line aplikace GRIS. Seminář se koná 26. 2. 2015 ve Vencovského aule Vysoké školy ekonomické v Praze (nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3) od 14:30 do 17:45 hodin. Na tento seminář se není nutno předem registrovat a seminář je zdarma.
    [pozvánka]
Ceny
  • Cena Neuron za přínos světové vědě 2014 (neuron) Cena Neuron za přínos světové vědě je určena významným představitelům české vědy působícím doma i v zahraničí, kteří ve svém oboru dosáhli významných úspěchů a mohou být vzorem a inspirací. Jedná se o zvláštní uznání Nadačního fondu Neuron výjimečným osobnostem.
    [přehrát video na YouTube]
Výzvy
  • FameLab 2015 - Soutěž pro mladé vědce (britishcouncil) Soutěž FameLab se snaží objevit nové vědce, kteří dokáží ostatní lidi přimět k tomu, aby vnímali svět z jiné perspektivy... a to během pouhých tří minut! Uzávěrka přihlášek je 23.2.2015.
    [FameLab]
Genetika
  • Genetika slaví 150 let (vesmir) Přesně před 150 lety brněnský mnich Johann Gregor Mendel v přesvědčení, že poznávat Stvořitele lze i skrze jeho dílo, založil svými pokusy s křížením rostlin vědeckou genetiku. Vůbec největší přírodovědecký objev v českých zemích vznikl na církevní půdě.
  • Výročí průkopníka biologie Mendela připomenou besedy (lidovky) Brno si připomíná 150. výročí první přednášky Johanna Gregora Mendela, na které stojí základy genetické vědy. Mendel vystoupil se svými objevy v tehdejší německé škole v Jánské ulici, kde je od nedělního odpoledne k vidění výstava věnovaná škole.
Mozek
  • Na téma epilepsie v Akademii věd (AB) Dne 9. února 2015 se v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze uskutečnila tisková konference k prvnímu Mezinárodnímu dni epilepsie.
  • Odborníci žádají vznik sítě center pro léčbu epilepsie (lidovky) Léčení nejtěžších forem epilepsie, na které běžná léčba nezabírá, by se mělo soustředit do komplexních center, jako je tomu v Německu či Skandinávii. Požaduje to Česká liga proti epilepsii, která zpracovala koncepci péče zohledňující různorodost postižení.
  • Spánek zlepšuje dětskou paměť (vesmir) Máte dojem, že ve spánku jen odpočíváte? Váš mozek těžce pracuje. Boří omšelé silnice, a staví nové, abyste se ráno dokázali orientovat ve složitém prostředí neustále se měnícího světa.
Numerická lineární algebra
Robotika
  • Robotický netopýr létá i leze (rozhlas) Tým švýcarských výzkumníků z Federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) vytvořil robota, který v rámci své konstrukce i dynamiky napodobuje netopýra. Umí létat ve vzduchu i lézt po zemi, přičemž v obou případech používá k pohybu svá křídla.
Umělá inteligence
  • Opravdu Britové obětovali město, aby neprozradili špionážní operaci? (technet) Prolomení německých tajných kódů byl nejdůležitější úspěch spojeneckých výzvědných sil během druhé světové války. Přesto není s největší pravděpodobností pravda, že britský premiér kvůli utajení tohoto úspěchu nevaroval obyvatele města Coventry před hrozícím náletem.
  • NetHack vyřešen (matfyz) Skoro třicet let po vydání NetHacku, RPG počítačové hry, se Janu Krajíčkovi na Matfyzu podařilo vytvořit umělou inteligenci, která dokáže hru úspěšně dokončit.

Žádné komentáře:

Okomentovat