Odkazem

Hodnocení vědy

• K rozdělení peněz na výzkum chybí klíč (ihned) Usain Bolt protrhává pomyslnou cílovou pásku závodu na 100 metrů. Opět jednoznačně vítězí v čase pod 10 vteřin. Na tiskovou konferenci po závodě se však místo něj dostaví obtloustlý muž středního věku tvářící se zamyšleně a při řeči svírající bradu mezi palec a ukazovák. Všem oznámí, že s nastalou situací je třeba něco urgentně udělat, protože stávající způsob hodnocení výkonnosti sprinterů znevýhodňuje obézní bělochy ve středním věku. Ti pak dosahují v průměru dvojnásobného času než pan Bolt a cítí se diskriminováni. Zatím se tedy měření času ruší a pracovní skupina skvělých žen a mužů již pracuje na spravedlivějším systému měření sprinterské výkonnosti.
• Historický rekord za všechny peníze na VaV (metodikahodnoceni) Krátký postřeh k malé mediální senzaci: Letos prý stát dá na vědu nejvíce peněz v historii. Je to sice pravda, ale senzace to žádná není.

AV ČR

• 125 let Akademie věd České republiky (AB) Přesně ve výroční den 23. ledna, kdy byla v roce 1890 založena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, se v Rytířském sále Valdštejnského paláce Senátu PČR sešla akademická obec a představitelé politické sféry, aby si připomněli 125. výročí předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR.

Ceny

• Voda je i v rumu. Jak popularizovat vědu a vyhrát 100 tisíc (technet) Sto tisíc korun si Petr Juračka z Přírodovědecké fakulty v Praze odnesl ze soutěže o nejlepší popularizační video o vědě. Jeho předmět byl sice na pohled malý velikostí i významem, přesto se ukázal i pro laiky přitažlivý. Může to být inspirací i pro účastníky letošního ročníku, kteří mají šanci na stejnou odměnu.
• Medaile Vojtěcha Náprstka 2015 (AB) Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka, kterou od roku 2003 uděluje předseda Akademie věd ČR publicistům a vědcům jako ocenění za dlouholetou popularizaci vědeckých poznatků, převzali 28. ledna 2015 etnografka Jitka Staňková, bohemistka Markéta Pravdová a redaktor Marek Janáč.

Akce

• Informační den pro oblast ICT v Horizontu 2020 (avcr) V souvislosti s aktuálně vyhlášenými výzvami pro oblast Informačních a komunikačních technologií v programu Horizont 2020 se bude konat seminář dne 6. února 2015 od 9:30 hod. v Praze (v budově TC AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6). Tuto akci pořádá Technologické centrum AV ČR a je určena zástupcům výzkumných organizací a univerzit, připravujícím projekty do výzev ICT s uzávěrkou v dubnu 2015.
  [registrační formulář]

Genetika

• Brněnští vědci přispěli k výzkumu vzniku života na Zemi (lidovky) Brněnští vědci přispěli k výzkumu chemických procesů, které mohly vést ke vzniku života na planetě Zemi. Pomocí počítačových modelů zkoumají možné kombinace základních jednotek genetického kódování.
• Biologové objevili nový způsob, jak prodloužit telomery (tyden) Na koncích našich chromozomů jsou kousky nesmyslného genetického textu. Není v nich zapsána žádná informace. Mají za úkol bránit, aby se chromozom nepojil s některým svým sousedem. Říká se jim telomery. Problém je, že se při každém buněčném dělení zkracují.
• How Earth’s earliest life overcame a genetic paradox (sciencemag) Study of hydrothermal vents suggests how longer chains of RNA could have outcompeted their shorter, more primitive rivals.

Mozek

• Bolest zlepšuje paměť, informace se lépe vybavují (lidovky) Bolest a následný strach z bolesti mohou zlepšit zapamatování informací nebo zpětně zesílit zasuté vzpomínky. Ve studii, kterou otiskl odborný časopis Nature, k tomu dospěli vědci z Newyorské univerzity.
• Víte, proč zíváte? Zeptali jsme se za vás vědců (lidovky) O jeho významu soupeří dvě fyziologické teorie: 1. zvýšení okysličení krve a mozkových struktur, 2. rychlé ochlazení krve a zabránění přehřátí mozku. Podle posledních prací převládá názor, že jde o reflex určený k lepšímu ochlazování mozku, který pak lépe pracuje i usíná.
• Aktivace skupiny buněk v mozku nadělá z myší žíznivky (tyden) Biologové objevili dvě skupiny neuronů, které fungují jako vypínač touhy napít se. Když je zapnutá jedna z nich, máme neutišitelnou žízeň. Když je zapnutá druhá, voda nám nejede, ačkoliv jsme se předtím dlouho nenapili.
• Childhood neglect erodes the brain (sciencemag) Latest study of Romanian orphanages finds loss of white matter in young children.
• Chicks see numbers like we do (sciencemag) Newborn chickens count from left to right.

Genetika+mozek

• Velká studie odhalila geny spojené s nemocemi mozku (tyden) Proč mají někteří lidé větší než mozky než jiní, případně proč mají větší některé jejich části? Jak to, že někomu to myslí celý život stárnutí navzdory, kdežto jiní starší lidé si stěžují na problémy s vybavováním informací nebo s koordinací pohybů?

Robotika

• Robotický tuňák ohlídá přístavy a čistotu vody. Vědci ho testují (lidovky) Tuňák zaznamená znečištění vody ropou. Vyšle signál členům svého hejna a už společně brázdí moře v místech, kde byl zaznamenán první příznak kontaminace. Díky svým schopnostem brzy odhalí, odkud mazlavá hmota uniká.

Umělá inteligence

• Počítače v hlavní roli (mff) Letošní matfyzácká Jedna noc s informatikou a matematikou přinesla program propojující obory, které nese ve svém názvu. Hlavním bodem programu byla mimořádná přednáška zahraničního hosta prof. Jacka Copelanda s názvem Alan Turing and the Birth of the Computer.

Klimatologie

• NASA's new soil moisture satellite could improve forecasts (sciencemag) SMAP mission expected to aid weather, drought, and flood models.
• For the first time in years, the U.S. Senate voted on climate change. Did anybody win? (sciencemag) Parties jockey for position on tendentious issue.

Kryptologie

• Britové obětovali celé město, aby neprozradili, že prolomili Enigmu (technet) V kinech má právě premiéru film Kód Enigmy. Jaký byl skutečný příběh tohoto šifrovacího stroje, který nacisté používali pro komunikaci? Britové, Francouzi a Poláci už před začátkem války pracovali na prolomení šifry. Byli úspěšní. Aby tento fakt utajili, museli bohužel umírat i civilisté.

Zajímavosti

• Naše univerzity připravují na práci, ty britské učí přemýšlet, tvrdí Čech, který studuje na Oxfordu (rozhlas) Den na univerzitě v Oxfordu začíná brzy. Pro českého studenta Jana Václava Nedvídka, který na této prestižní škole studuje, už v pět hodin ráno, aby stihl dvouhodinový veslařský trénink na vodě. Před rozhovorem s moderátorkou Lucií Výbornou si však trochu přispal. „Vstával jsem až ve čtvrt na šest,“ přiznává.
• Život bez nuly (vesmir) Historie nuly patří k prastarým příběhům. Zatímco pro nás je dnes nula něčím přirozeným, v dávné minulosti ji lidé vnímali jako cosi cizího a obávaného. Pro některé kultury byla tak odpudivá, že se raději rozhodly žít bez ní. O strachu z nuly a jejím zrození píše Charles Seife v knize Nula. Životopis jedné nebezpečné myšlenky. Přinášíme vám ukázku.
• Nejošemetnější z čísel (vesmir) Jak dělení nulou akcelerovalo vývoj přírodovědy. Jak se filosofické vakuum proměnilo ve vakuum fyzikální. A proč už nemusíme mít hrůzu z prázdnoty.
• Jak by vypadaly Hvězdné války. Kamera unikátně zachytila paprsek laseru (technet) Laserové „výstřely“ můžete vidět jen ve filmech či hrách, ve skutečnosti svazek světla nepostřehnete. Nyní ale jeho průlet vzduchem zachytila kamera. Protože nebyla dost rychlá, jde spíše o specifický typ časosběrné fotografie a matematického dopočítávání obrazu. Lepší to ale jen tak nebude.
• Kvantový počítač se utkal s dnešními procesory. Zvítězil? (VTM) S kvantovými počítači přijdou neuvěřitelně rychlé výpočty těch nejnáročnějších problémů. Úlohy ale zatím musí být šité na míru.
• Informace jsou nebezpečné. Buďte ostražití (VTM) Základním jazykem vesmíru je matematika. Již od počátku vesmíru před 13,7 miliardami let se v rámci hmoty a energie šířila také informace. To, že určitý atom reaguje s dalším, je vlastně rovnice, kterou můžeme zapsat pomocí matematiky.
• Ovládání pomocí očí může nahradit prsty (VTM) Je to už blízko. Přestaneme sahat na displej a grafické rozhraní počítačů a mobilů budeme ovládat očima.