Citační manažery

Na pondělní přednášce naší knihovny bylo otevřeno téma práce s bibliografickými citacemi. Přidávám dva odkazy k tématu.

JabRef reference manager

• grafická aplikace pro správu BibTEX databází
• nezávisí na platformě (vyžaduje Javu)

Přehled citačních manažerů

• poměrně obsáhlý seznam na Wikipedii

Pokud nějaký nástroj k usnadnění práce s citacemi používáte, neváhejte se o své zkušenosti podělit v komentářích.

Chcete správně a snadno citovat?

Zpráva z naší knihovny: Chcete správně a snadno citovat?  Zkuste Generátor citací (cena INFORUM 2012) ... vice na

[stránkách knihovny]

Zkušební přístup do EBRARY

Zpráva z naší knihovny: Zkušební přístup do kolekce odborných elektronických knih EBRARY byl rozšířen o 1000 e-knih od Elsevieru a 1500 e-knih od Wiley.

... vice na stránkách knihovny v oddile Novinky

[Novinky]

Systém jednoznačných identifikátorů ORCID pro vědce

Nedávno vznikl celosvětový systém jednoznačných identifikátorů ORCID pro vědce (co je DOI pro dokumenty, to je ORCID pro vědce): http://about.orcid.org

Jde o nekomerční systém, který má celosvětovou podporu důležitých nakladatelství a vědeckých organizací. Zatím budou mít díky tomuto systému jednodušší život hlavně Jan Novák a Wu Li. Dle mého názoru však ORCID časem zásadně změní spoustu věci kolem vědy.

Myslím si, že má smysl se tam registrovat, ORCID na všech publikacích uvádět a povědomí o něm dále šířit.

Tipy jak používat MathSciNet

Získávání bibliografických záznamů ve formátu BibTeX. Při práci s LaTeXem je velmi vhodné používat pro práci s literaturou BibTeX. Potřebujete-li citovat nějakou práci, není potřeba vyrábět bib-záznam ručně. Stačí ji nalézt v databázi MathSciNet a vyexportovat ve formátu BibTeX. MathSciNet nabízí export bibliografických záznamů i v jiných standardních formátech např. EndNote.

Získání pdf souboru přes DOI link. MatSciNet umožnuje velmi rychlé vyhledání téměř jakéhokoli matematického článku. Zároveň s článkem vám poskytne i odkaz s názvem "Article", za kterým se neskrývá nic jiného než DOI (Digital Object Identifier System) link, přímý odkaz na článek na stránkách časopisu. Má-li náš ústav přístup k elektronické verzi daného časopisu, je možné přes tento link článek stáhnout. Odpadá tak leckdy zdlouhavé hledání článku na stránkách daného čásopisu.

Pohyb v citačním stromě. Kvalitní záznamy a jejich propojenost v databázi umožnují vidět všechny práce z MathSciNetu, které daný článek citují. To lze využít např. k sledování vývoje určité matematické myšlenky či ke zjištění, kdo citoval váš článek. Zde je důležité podotknout, že ačkoliv MatSciNet umožňuje tímto způsobem zjištovat scientometrické údaje, jde primárně o kvalitní vědecký nikoli scientometrický nástroj (neumožnuje tedy např. získávat počty citací bez autocitací, nezná impact faktory či H-index atd.)

Použití identifikačního čísla autora ke zjištění publikačních údajů. Každý autor má svůj jednoznačný index (ID). Znáte-li tento index, můžete pomocí statických odkazů zjištovat např. publikace daného autora, citace jeho článků či profil autora. Příklad: Prof. Vlastimil Pták má ID=142515. Pomocí tohoto čísla nyní můžete sestavit odkazy poskytující informace k jeho publikační činnosti:

Profil: http://www.ams.org/mathscinet/search/author.html?mrauthid=142515
Publikace: http://www.ams.org/mathscinet-getauth?mrauthid=142515
Citace: http://www.ams.org/mathscinet/mrcit/individual.html?mrauthid=142515

Pro rychlou informovanost o své osobě (např. kdo Vás aktuálně cituje) si můžete nalézt svoje vlastní ID (to zjistíte při vyhledání vlastní publikace v databázi), sestavit tyto odkazy a uložit si je buď do záložek ve vyhledávači či na svoji homepage.

MathSciNet

Již několik let má náš ústav přístup k placené službě americké matematické společnosti (AMS) známé jako MathSciNet či Mathematical Reviews. Služba umožnuje přístup do elektronické databáze obsahující asi 3 milióny bibliografických záznamů o matematických publikacích (zahrnující i publikace v oboru Computer Science - indexuje např. LNCS, Theory Comput. Syst., Comput. Inform., Neural Comput. a jiné). Jde o velmi pečlivě udržovanou databázi, ve které kromě základních souřadnic článku naleznete i krátkou rešerši. Tradice této databáze sahají až do roku 1940, kdy byly publikovány první Mathematical Reviews.

Celá databáze je pravidelně aktualizována a ročně v ní přibyde zhruba 100 000 záznamů z přibližně 450 vybraných časopisů. Údaje jsou jednoznačné, neduplikují se a každý autor má svůj jednoznačný index.

Je důležité si uvědomit, že MatSciNet je vyhledávací nástroj nad kvalitní databází, který umožnuje nalézt a pracovat s bibliografickými údaji především v oboru matematika. Nejde tedy o mezioborový nástroj (jako např. Web of Science), tj. nenalezneme v něm publikace z jiných oborů např. z fyziky či medicíny.

Srovnateknou databází jako je MathSciNet je Zentralblatt, provozovaný EMS (The European Mathematical Society).

[MathSciNet]  [více o MathSciNet]

LaTeX a LyX

Jedním z užitečných nástrojů, který už několik let používám pro psaní matematických textů, je multiplatformní freewarový editor LyX. Jde o velmi zdařilou grafickou nadstavbu TeXu/LaTeXu - editor typu WYSIWYM ("what you see is what you mean"), umožnující přímo vidět a upravovat matematické formule. Při psaní textu tak odpadá standardní LaTeXovská procedura {sepiš text v editoru} / {zkompiluj} / {zobraz}, která často zpomaluje psaní textu a odvádí pozornost od soustředění se na myšlenku textu. Znalost LaTeXu přitom při psaní v LyXu velmi pomáhá; formule se totiž píší pomocí klávesnice standardním způsobem jaký známe z LaTeXu a neztrácíme tak rychlost při psaní matematických formulí (tu ztratíme v jiných WYSIWYG editorech, které nás často nutí zadávat vzorce klikacím způsobem). V LyXu je možné začít okamžitě psát a pro rychlé psaní stačí znát kromě LaTeXu ještě dvě klávesové zkratky: CRTL+M přepne do matematického režimu (ekvivalent LateXovského $ formule $), a CTRL+SHIFT+M přepne do vysázení matematické formula na samostatném řádku ($$ formule $$). LyX umí vkládat obrázky, spolupracuje s BibTeXtem a vůbec umí vše, co standardní LaTeX.

Napsaný text se uchovává v jednom textovém souboru s koncovkou .lyx, který je samozřejmě možné ručně editovat, a jehož syntax je velmi podobná LaTeXu. Výsledný text umí exportovat do několika formátů, z nichž nejdůležitější je samozřejmě LaTeX. Vyexportovaný LaTeXovský dokument neobsahuje žádný balast, je přehledně zformátován a lze jej bez problémů editovat.

Jak LyX používám:

• Především k psaní a uchovávání matematických poznámek. Používám jej v podstatě místo papíru, kdy v LyXu sepíšu myšlenku s matematickými výrazy a výrazy přímo v LyXu upravuji. Zatímco na papíru docházelo (v mém případě) často při přepisu formule k chybám, v LyXu je díky kopírování a úpravě zkopírované formule riziko vzniku chyby daleko menší. 
• K první verzi draftu článku. V LyXu lze velmi rychle vyprodukovat první verzi textu a díky možnosti vidět vše v rozumné formě je i přesouvání a organizování textu daleko přehlednější. V jisté fázi pak vyexportuji text do LaTeXu a upravuji text standardním způsobem. 
• Nepoužívám LyX jako plnohodnout náhradu LaTeXu při psaní delších dokumentů. Je to jednak z důvodů kompatibility s ostatními, protože článek většinou píši ve spolupráci s někým, a jednak kvůli různým stylům, které časopisy vyžadují. Použití stylů je sice v LyXu možné, ne vždy ovšem fungují tak, jak by si člověk představoval. Navíc při psaní finální verze článku je dobré mít úplnou kontrolu nad zdrojovým textem.

[oficiální stránky] [LyX for Windows] [LyX ve Wikipedii]